Červen 2006

Ja, ja, ja! Jenom ja!:)))))

25. června 2006 v 17:33 | topy
Mno takže lidišky:) Jmenuju se Adriana (Áďa,Aďulka, Adinka, Aďka, Aďuš:D) a bydlím v Brně.
Narodila jsem se 3.6.1991 takže mi momentálně je 16 Jsem typickej blíženec a jsem na to hrdá Právě jsem ve druhaku na Střední odborné škole Živnostenské. Předpokládám že vám to asi nic neříka...no je to taková podnikatelská škola. Ale hafo v poho..neni lehká ale v poho se to dá zvládnout navic jsme se sešli uplně bobastickej kolektiv takže si nestěžuju. Musim uznat že jsem na školu totální pako. Mam jednoho psa a tři Osmáky Degu. Jinak ten pes se jmenuje Minnie a ti osmácí Adina, Kajina a Erika:D ( jednoduše protože jsme furt nemohli vymyslet jmena tak Adina-jako moje, Kajina-jako segřina a Erika jen tak pač jsme ji koupili až teď nedáwno - ale moc to nepoužívám když o ní mluvim tak říkám Malá jako že je ještě malinka oproti těm dvoum). A Minie podle komixové postavičky od Walta Disneye. Kromě těchto čtyř mame doma ještě jedno zvíře a to jest moje segra.Je ji teprv 7 a ja bych ji nejrači občas zabila.Jinak jsem taková normální (občas nenormální - a to často) holka, která se snaží na nic si nehrát. Hodně času trávím na icq tak písněte Jinak hrozně mě bavi foceni. Mam foťáček Canon 400D a spolu s osmakama je memu srdci nejbliže. Miluju hudbu. Nejlepčí skupiny co poslouchám sou asi The Used, Arctic Monkeys, Muse, Gaia Mesiah, Hoobastank, Papa Roach, The Strokes, Oasis, OK Go a tak:)) Jinak nejsem EMONějak mi dochází slova..už nevim co napsat...Kdybyh si na něco vpomněla tak to sem připíšu. tady jsou ještě nějaké fotečky.. aby se neřeklo... Tak se lidišky mějte a podivejt se na můj blog, přidejte nějaký komentáře a nezlobit:))






Celebrity a anorexie

19. června 2006 v 19:21 | topy

Lindsay Lohan

Mary-Kate Olsen

Victoria Beckham

Calista Flockhart

Portia de Rossi

Pravda a lži o anorexii

18. června 2006 v 10:24 | topy
Mladé dívky se leckdy zoufale snaží vypadat jako modelky z titulních stránek časopisů. Jejich snaha ale může skončit závažnou chorobou - mentální anorexií. A ta zase - v nejhorším případě - smrtí. Čtěte o všeobecně přijímaných mýtech o této chorobě.
1. Poruchy příjmu potravy postihují jen mladé dívky.
To je pravda jen částečně. I když většina nemocných patří mezi dospívající, v poslední době se mezi ohroženými objevuje další velká skupina - ženy ve středním věku kolem čtyřiceti let, které se obtížně vyrovnávají s prvními projevy stárnutí. Stejně tak může anorexie či bulimie postihnout i muže.
2. Ženy a dívky s pokročilou anorexií nemenstruují.
Nemusí to být pravda. Ztráta menstruace není úplně spolehlivé měřítko. Pokud dívka bere hormonální antikoncepci, může mít pravidelný cyklus i ve velmi pokročilém stadiu nemoci.
3. Anorexie nebo bulimie postihují hlavně snaživé dívky.
To už neplatí. Takto se skutečně dříve popisovala typická pacientka s poruchami přijmu potravy. Avšak problém čím dál častěji postihuje i dívky s nižším vzděláním, které se pohybují v prostředí klubů a diskoték.
4. Anorexie je rodnou sestrou obezity.
Není tomu tak. Anorexie postihuje mladé lidi s úplně normální hmotností a popudem k ní není hrozba obezity, leda zcela domnělá a subjektivní. Dokonce jen výjimečně se "vyléčené" anorektičky dostanou do pásma nadváhy. Bulimické projevy má jen zlomek obézních lidí.
5. Anorexie nebo bulimie jsou projevem hlouposti.
Vůbec ne. Pokud jimi dívka či žena trpí, neznamená to, že je hloupá. Jen se nedokáže srovnat s nároky, často jen domnělými, které na ni okolí klade.
6. Zvracení a projímadla vedou ke zhubnutí.
Krátkodobě možná ano, jejich používáním se však rychle roztáčí bludný kruh. Čím častěji dívka zvrací, tím větší má potřebu znovu se najíst. Kromě toho časté zvracení může vést k rozvratu vnitřního prostředí těla. Projímadla vyprazdňují tlusté střevo, když už energie z jídla byla předtím využita.

Anorektičky trpí

18. června 2006 v 10:22 | topy
Poruchy příjmu potravy někdy bývají považovány za rozmar bohatých a rozmazlených. Mají nádech tajemných, nesrozumitelných a velmi vzácných chorob. Málokdy se s nimi veřejnost setkává z pohledu těch, kteří jsou nemocní.
Jen zřídka je veřejnost konfrontována s prožíváním dívek, s jejich často nesnesitelným utrpením i vnitřním bojem.
Jde o nemoci vážné svými příčinami i následky, a co je alarmující, neustále jich přibývá a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend mohl změnit.
Psychologický výzkum má své limity, které jsou větší, pokud si klademe za cíl zkoumat faktory, které hrají svou roli v počátcích onemocnění a jsou důležité z pohledu pacienta.
Zajímavé možnosti se pro podobné výzkumy otevřely s rozšířením internetu, a především s nárůstem počtu uživatelů nejrůznějších diskusních fór a serverů, na které je možné umístit vlastní životní příběh.
Takové příspěvky lze s úspěchem podrobit analýze a dojít k pozoruhodným závěrům ohledně vnitřního světa pacientů.
Závislost jako každá jiná
Je to nemoc, kterou postižení nejčastěji přirovnávají ke "kolotoči" nebo k "bludnému kruhu". A těmi nejčastěji vyjadřovanými emocemi bývají smutek a bezmoc.
Choroba jako by "zajela do vlastních kolejí" a "fungovala" nezávisle na vůli těch, kterých se zmocnila. Lze také říci, že dívky trpí určitou formou závislosti. Místo drog používají potravu jako omamný prostředek tím, že ji přijímají v nadměrném nebo nedostatečném množství.
"Chci ven z toho kruhu, je to šílená závislost, kde brát sílu, točí se mi hlava, jsem unavená sama sebou, nahá stojím hodiny před zrcadlem a povídám si se svým tělem, směju se a tečou mi slzy..."
Počátek choroby bývá doprovázen rozdílně dlouhým obdobím, kdy mají pacienti pocit, že mohou kdykoliv s redukcí hmotnosti skončit. Brzy však ztrácejí nad svým chováním kontrolu, což často dokazují opakující se pokusy přestat.
"Nevím, kdy se to stalo, nevím, kdy jsem si poprvé uvědomila, že jsem nemocná, nevím. Každým dnem si do deníčku nakreslím tlustou čáru a říkám si, začnu znovu, od zítra s tím skončím, není to problém, dokážu to... A pár minut poté do sebe vpravím neskutečné hory jídla a začínám znova."
I bulimické záchvaty bývají mimo kontrolu dívek. Může jim předcházet kratší či delší období omezení potravy, někdy až charakteru anorexie.
Dívky pak zjišťují, že zvracení funguje: díky němu mohou najednou jíst všechno, co si do té doby zakazovaly, zvracení jim pomáhá řešit do té doby nesnesitelné výčitky z jídla.
Některé dívky naznačují, že záchvat může nahrazovat jiné pocity, jako by umožňoval něco prožívat.
"... je to jako droga, je to krásnej pocit, když do sebe rychle cpu všechny dobroučký zakázaný jídla... miluju máslo, s houskou a nugetou, bílý pečivo, hodně másla, šunka, tvrdej sýr, kakao, buchta, sušenky, párky, špagety s tunou kečupu."
"...a zamykám se na záchodě a nestačim zaslzenýma očima sledovat jak se to tam hromadí..."
Anorexii miluji víc než sebe
Pacienti vnímají svou nemoc často jako děsivou, proklatou, zákeřnou. Označují ji jako blok v hlavě či blud. Řada dívek však má ke své nemoci v podstatě pozitivní vztah.
"... asi si budete říkat, že jsem blázen, ale já chci mít anorexii. A strašně moc!!!... Líbí se mi ty vychrtlý modelky..."
Výzkumy dokládají, že poruchy příjmu potravy často vznikají u dívek, které trpí pocity méněcennosti a mají komplikovaný vztah k sobě. Tyto osobnostní rysy se mohou podílet na jednom z často se vyskytujících motivů pro hubnutí. Tím je touha dosáhnout něčeho právě prostřednictvím hubnutí.
"... chci bejt jako ty modelky, éterická víla, co spíš než chodí, se vznáší ... mám z ní hrozný komplexy ... nejsem přes ty svý komplexy schopna se bavit ..."
V ničem nejsem tak dobrá
Dívky bývají přesvědčené, že nejsou dost dobré, jsou extrémně závislé na hodnocení okolí. Lze říci, že jde často o děti, které před propuknutím nemoci splňovaly představy rodičů o ideálním dítěti - přizpůsobivé, zodpovědné, hodné.
Ne náhodou se poruchy příjmu potravy vyskytují nejčastěji v období adolescence, tedy v období náročném na změny, na přijetí vlastní identity, role ve společnosti, vlastní sexuality.
Život pacientek bývá v tomto období ovládán pocity fatální bezmoci a pocity, že dělají něco špatně. V souvislosti se svou nemocí potom často touží něčím se vymykat, být výjimečné, touží po dokonalosti, po dokazování si pevné vůle.
"Mám dojem, že bez týhle nemoci fakt nemůžu žít! Vždyť co by ze mě pak bylo? Jen obyčejná Monika, který si nikdo ani nevšimne! ... Nikdy jsem v ničem nebyla tak dobrá jako v tomhle!!!"
S poruchami příjmu potravy se pojí vysoký výskyt sebevražedného jednání. Dívky někdy v sebevraždě vidí jediné východisko z jinak bezvýchodné situace, jindy přiznávají, že se chtějí zabít kvůli své postavě, kvůli tomu, kolik toho snědly, že přibraly.
Kde hledat příčiny?
Součástí klinického obrazu nemoci je ve většině případů touha zhubnout. Dívky si často přejí zhubnout kvůli příteli, svou roli hrají kamarádky, sestry či spolužačky, se kterými se porovnávají.
Za rozvinutím nemoci však může stát také frustrace některé z důležitých potřeb. Dívky uvádějí, že vlastně toužily nebo touží po lásce, po lítosti, po pohlazení, po pozornosti, které se jim nedostávalo nebo nedostává.
"Chtěla jsem být tou nejlepší dcerou pod sluncem ... a čekala jsem za to jen trošku pozornosti ... možná také kousek pohlazení. Tolik jsem čekala, tolik jsem toužila, ale nepřicházelo to a nepřicházelo."
Rodinné problémy, často konkrétně vztah k matce, bývají uváděnou příčinou problémů. Matka vypadá tak, jak dcera nikdy vypadat nechce, nebo naopak neustále drží diety a dcera ji začne napodobovat.
"Trpím poruchou příjmu potravy, ale co hůř - mně se to LÍBÍ!!!! Vždy, když se dívám na svou matku, která není zrovna nejštíhlejší, říkám si, že nikdy nechci vypadat jako ona -TO RADŠI ANOREKTIČKA!!!"
Matky pacientek bývají perfekcionistické, mají na své dcery vysoké nároky, máloco ocení. Rodiny pacientek bývají nadměrně ochraňující, bez dostatečné schopnosti vyjadřovat emoce. Právě takové rodinné zázemí se pak stává podhoubím pro pocity méněcennosti i rozvinutí nemoci.
Pacientky také často vykazují známky strachu z dospívání, z odchodu z rodiny. Dcery bývají silně fixovány na své rodiče, touží se osamostatnit, ale z nějakého důvodu jim to nejde.
Patologické chování v souvislosti s jídlem se zde rozvíjí z potřeby mít nějakou oblast života, kterou mohou ovládat. Poruchou příjmu potravy se lze také mstít (nejčastěji rodičům). Důležitým se pak pro dívky stává neustoupit, neprojevit se jako slaboch, být hrdá před ostatními i před sebou.
"... je to prostě pomsta. Puberta se mnou cloumá, rodiče mě štvou a není přece nic lepšího, než abych udělala to, o co se doma nejvíc hádáme ... pořád mi říkají, ať přestanu, že mají o mě strach, máma je psychicky v háji ..."
Konečně nelze opomenout důležitost módních trendů, vlivu reklamy a propagace štíhlých těl v médiích. Dívky uvádějí inspiraci modelkami, herečkami, říkají, že cítí velmi silný tlak společnosti.
"Dívám se na sebe do zrcadla. Klára je tlustá, slyším posměch ostatních. Pořád a pořád, neodchází to. Ticho - křičím - prosím, buďte zticha! Lehám si na postel a zavírám oči. Nechci se tam vrátit. Nechci se vrátit do společnosti, která trpí nadváhovým rasismem. Musíš zhubnout! Štíhlá, nebo mrtvá? Jak se rozhodneš, Kláro? ..."

Dieta Modelek

18. června 2006 v 10:21 | topy

1. den

  • snídaně: 250g čerstvého ananasu
  • svačina: 250g čerstvého ananasu
  • oběd: 1 banán
  • svačina: 250g čerstvého ananasu
  • večeře: 1 banán

2. den

  • snídaně: 3 kivi
  • svačina: 100g hroznového vína
  • oběd: 4 kivi
  • svačina: 100g hroznového vína
  • večeře: 3 kivi

3. den

  • snídaně: 200g hroznového vína
  • svačina: 200g ananasu
  • oběd: 4 kivi
  • svačina: 100g ananasu
  • večeře: 100g hroznového vína a 2 kivi

Dieta modelek - zásady

  • je důležité dodržet předepsaný jídelníček a ovoce nekombinovat. Účinky enzymů by se pak mohly vzájemně rušit
  • dieta modelek přikazuje dostatečný pitný režim - minimálně 2 litry neslazených ovocných nebo bylinných čajů nebo vody s citronem

Dieta modelek pod lupou

Aniž byste museli být odborníci na výživu, na první pohled je vám asi zřejmé, že dieta modelek není nic, co by našemu tělu z dlouhodobého hlediska nějak prospělo. Pokud je tedy pro vás dieta modelek neodolatelné pokušení, určitě ji nedržte déle než předepsané 3 dny a rozhodně ne častěji než jednou do měsíce.

Proč je dieta modelek špatná?

Dieta modelek sice dodá vašemu tělu dostatek vitaminu C, hořčíku i vápníku, ale katastrofálně málo ostatních důležitých živin, zejména bílkovin a nenasycených mastných kyselin. Dieta modelek má ještě jednu nevýhodu - díky vysokému obsahu cukru a ovocných kyselin budete mít opravdu veliký hlad. U někoho se může objevit také alergická reakce na bromelain obsažený v ananasu.

Iné Kafe - Spomienky na budúcnosť

15. června 2006 v 20:14 | topy |  Texty + překlady k písničkám + videa
 Vojna v priamom prenose, idú správy  
Show na CNN už naberá grády
Zajtra padnú bomby na Bagdad
Sľubuje reportér
 Pod zámienkou demokracie sa vraždí 
Život za ropu vraj vymení každý
Do očí klamú jedni aj druhí
Kto je ten pravý ?
 Mŕtvych vojakov odvážajú domov 
Nešťastné matky nad radmi hrobov
Koľko miliárd zarobí víťaz
Čo ťažko niečo nahradí
 Vyhlásenia do zvedavých kamier  
Týchto pseudobojovníkov za mier
A zvyšok času sa predá na reklamu
Tak aký je problém?
 Povedz mi, nemáš už toho dosť  
Týchto krvavých spomienok na budúcnosť
Všetci sme odjakživa proti
Ale prečo nás stále ešte baví
Zomierať za sny iných
 Svätý bojovník za Džihád  
Vzdal sa boja išiel rabovať
Nemocnicu vo vlastnej štvrti
Kričí, že umiera do kamery
 Kde stratil nádej, v ktorú veril
Kde sa stratil ten, ktorý mu velil
Asi niekde v tichu v teple ten svoj život dožije
Opona zďaleka ešte nepadá


Povedz mi, nemáš už toho dosť
Týchto krvavých spomienok na budúcnosť
Všetci sme odjakživa proti
Ale prečo nás stále ešte baví
Zomierať za sny iných


fotesky

6. června 2006 v 21:37 | topy

Životopis

6. června 2006 v 21:07 | topy
Jan Antonín Duchoslav se narodil v roce 1965. Od osmdesátých let se živí jako rekvizitář, posunovač, podnikatel s dámskými ramenními vycpávkami, produkční, instruktor lyžování a osvětlovač. Mezi jeho zálibi patří lyžování (jezdil závodně a 5 let žil ve Špindlu), v létě pak golf, jízda na kole, windsurfing, tenis a vodáctví (absolvoval např. tréninkový kemp s Lukášem Pollertem). Na střední škole hrál závodně softball a jezdil na skatu.

V roce 1982 si zahrál roli Vikyho v kultovním filmu Sněženky a machři,jenž vypráví o školním lyžařském zájezdu. Zanedlouho poté si zahrál např. ve filmech Už mu to začalo (1983) nebo Láska z pasáže (1984).

Roku 2005 se objevil v roli Turka v letní teenagerovské komedii Karla Janáka, Rafťáci s Vojtou Kotkem a Jiřím Mádlem v hlavních rolích.

Herectví se věnuje už jen přiležitostně.